Draculínův svět

Polovička právě odvezl Ufa na školu v přírodě. Nééé, že bych z toho měla zrovna dvakrát dobrej pocit. Mimoň Uf – poprvé sám, docela daleko a na celý týden. A k tomu ještě Miff v noci blila, tak jen doufám, že Uf nezačne taky. Pravdou je, že Uf se na školu v přírodě těší. Včera jsme společně balili kufr a celou dobu mi vykládal, co tam budou dělat. Jsem tedy zvědavá, s jakou se vrátí. Já nikdy na ničem takovém nebyla, tak nevím, co od toho čekat. Je dost dobře možné, že Uf ve svém mimoňství celou tuhle akci přežije ve větší pohodě, než ti, kteří tam budou na děti dohlížet. Známe své lidi.

Polovička dal v době hospodářské krize v práci výpověď, a to aniž by měl v záloze práci jinou – prostě ho to všechno tak neuvěřitelně sralo, že usoudil, že takhle to dál skutečně nejde. Nešlo to – fakt ne – a táhlo se to už moc dlouho. Už jsme chystali katastrofické scénáře pro případ, že bychom se na delší dobu ocitli bez peněz – jako že prodáme byt, splatíme podstatný kus hypotéky a odstěhujeme se do menšího – třeba maringotky – což při vidině nastupující zimy byla docela drsná představa. Po nocích jsme studovali ceny a reálné možnosti, jak z toho začarovaného kruhu ven. No, nakonec se den poté, co dal Polovička výpověď, ukázalo, že by mohl začít v dohledné době pracovat jinde, takže se zatím nestěhujeme a uvidíme, jak se věci vyvinou.